Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šimpanz bonobo

Šimpanzi bonobo používají nástroje, např. větvičky, z kterých po vytažení z mravenišť olizují ulovené mravence. Bonobové prošli zrcadlovým testem sebeuvědomění v roce 1994. Komunikují hlavně hlasovými projevy. Významům jejich zvuků nerozumíme, ale významům některých jejich přirozených gest rukou, jako je vyzvání ke hře, ano. Dva bonobové, Kanzi a Panbanisha se naučili asi 400 slovům, které umí napsat pomocí speciální klávesnice s geometrickými symboly a dokážou odpovídat na mluvené věty. Někteří lidé, např. bioetikPeter Singer to považují za dostatečné, aby jim mohla být přiznána práva, jaká mají lidé.

Pohlavní styk hraje ve společnosti bonobů hlavní roli. Používá se jako pozdrav, při řešení sporů a usmiřování a jako výměnné zboží za potravu. Vedle lidí jsou jedinými opy, kteří praktikují všechny z následujících sexuálních aktivit: genitální sex (nejčastěji ve vztahu samice-samice, dále samec-samice a samec-samec), francouzskému polibku, vzájemná masturbace a orálnímu sexu. Páří se hlavně vleže v poloze břichem proti sobě, kdy si vzájemně dívají do očí. K této poloze je svou polohou přizpůsobena i samičí vulva s klitorisem. Všechny tyto sexuální aktivity provádějí jak uvnitř nejbližší rodiny, tak mimo ní. Bonobové nevytvářejí stálé vztahy s jednotlivými partnery. Pohlavní styk mají až 40krát denně, ale každý většinou trvá jen asi čtvrt minuty. Má se zato, že i samice prožívají orgasmus.

Šimpanz bonobo v ZOO

Bonobové se nemnoží rychleji než šimpanzi učenliví. Samice nosí a vychovávají jejich mláďata asi pět let a mohou rodit každých pět až šest let. Ačkoli jsou mnohem menší než samci, mají vyšší postavení ve společnosti. Udržují si své sociální postavení vzájemnou spoluprací. Žádný samec nemůže dominovat skupině, protože samice se semknou, aby sociální pořádek ubránily. Postavení samce závisí na postavení jeho matky. Vazba mezi synem a matkou během života zůstává silná. Březost samice trvá asi 230 dní. Fyzicky a pohlavně dospívají okolo osmého roku života, ale samice mohou poprvé rodit až ve věku okolo 12 let.

Skupiny bonobů se neustále rozpadají a slučují. Kmen čítající 50 až 120 jedinců se během dne rozděluje do menších skupin o šesti až dvanácti členech, které odděleně hledají potravu, a večer se zase setkají, aby spolu spali. Na rozdíl od šimpanze učenlivého, o kterém se ví, že loví opice, bonobové se živí hlavně rostlinou potravou. Ačkoli jedí také hmyz a občas chytí malé savce, třeba veverku, jejich hlavním zdrojem potravy je ovoce.

Asi 10 000 bonobů žije v deštných lesích jižně od řeky Kongo v Demokratické republice Kongo ve střední Africe. Jsou ohroženým druhem, kvůli ničení jejich přirozeného prostředí a lovu. Jejich lov zesílil zejména během nedávné občanské války.

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0impanz_bonobo

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< září / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 9162
Měsíc: 291
Den: 11